Úvod > Měsíční predikce > 2020 > Duben

DUBEN 2020 - JEŠTĚ TAM BUDEM.....

Je jaro, sluníčko svítí, lidi se mají rádi, pomáhají si a nehádají se, tleskají, zpívají na balkonech, utužuje se každá rodina a je ráda za ty okamžiky, kdy jim virus dopřál být pospolu, držíce se za ruce - při každodenní modlitbě. Oprášili jsme šicí stroje z půdy a bezplatně pomáháme jiným výrobou roušek, ale v hlavě se nám už rodí plán, jak ušít ze zbytků triček nemocniční stan. Laskavým pohledem na šestnáctiletého syna odvrátíme jeho chuť malovat Nutelou po zdi a líbezným úsměvem obdarujeme muže, který nám pomalu zahnívá na gauči a následně jej letíme obrátit, ať nemá proleženiny. Vtančíme do kuchyně, kde připravíme pětichodové menu, zaručeně domácí a v mezičase ještě všechny členy rodiny vysvlečeme z infekčního oblečení, doneseme jim čisté a naházíme do pračky infekty. Místo odpočinku a setření kapajícího potu z čela použijeme čelenku ze sacího materiálu a dáme se do cvičení......

Asi si myslíte, že mi už definitivně hráblo, ale nehráblo, bo to byly predikce na DUBEN 2020 pro Sluníčka. My ostatní zůstaneme nohama na zemi, ne?

Následující řádky se mi opravdu nechce psát, ale dubnové čtverky (kolegové a studenti ví) mě nutí....Březen byl ještě "vymazlený", všechno "lítalo", ale v dubnu si to "sedne". Pomalu bude končit dobročinnost a nastoupí politikaření, agrese a šarvátky. Nejen v politice, ale všude. Lidi jsou už unavení z izolace, lezou si na nervy a začíná jim docházet, co nastane. Stoupat bude i počet nemocných - logicky a ruku v ruce se "systémem", který má díry, se to pomaličku začne na běžný lid "sypat". K nepohodlí výrazně přispívají nejen večerní zprávy, ale i různá opatření, neuskutečnitelné pseudoekonomické kroky a "nařízení ", kterým mnozí nerozumí. Prostě chaos, strach a obavy, nejistota a nervy. Duben si představte jako když sednete po zimě na kolo a našlápnete pedály: pomalu se rozjíždíte, nabíráte rychlost a jedete z kopce. Chcete brzdit, ale brzdy jsou ještě zamrzlé. A jestli profičíte zatáčku, nebo sebou seknete - nevíte. Jedna jediná věc je pro mě na tom všem pozitivní: lidi v naší zemi jsou soběstační! Nemuseli bychom dovážet roušky, ventilátory, ani zeleninu a ovoce. O mase a ostatním nemluvě. A to bychom měli mít na paměti všichni. I politici. Ovšem skutečnost je jiná, což každému záhy dojde, že? Takže zkouška dobročinnosti a solidarity, soběstačnosti a dobré vůle záhy skončí, neboť se začne prostě politikařit. Kdo co zavinil, kdo co dostane, kdy to dostane, co je kdo komu dlužen a podobně. Poklonu až k zemi si zaslouží hlavně ti, kdož jsou v neustálém kontaktu s jinými a pomáhají, kde se dá. Nám ostatním, co jsme v nucené izolaci, přeji výdrž bez agrese a šarvátek, i když vím, že to někdy nejde.

HODNĚ SIL, TRPĚLIVOSTI A LIDSKOSTI NÁM VŠEM!